Existují různé definice otevřené vědy. Obecně můžeme říci, že otevřená věda usiluje o to, aby publikace, data i jiné výstupy vědeckého bádání byly  snadno, rychle a zdarma přístupné v digitální podobě všem zájemcům.

Možnost volného přístupu se přitom neomezuje na akademickou sféru. Měla by být zajištěna i pro komerční subjekty, orgány veřejné správy, občany a společnost jako celek.

Výjimkou jsou případy, kdy by otevřený přístup ohrozil oprávněné zájmy autorů nebo jiných zainteresovaných subjektů – například duševní vlastnictví, obchodní zájmy, bezpečnost státu a podobně. Pak lze přístup v nezbytné míře omezit, případně zcela znemožnit, pokud je to nutné.

V současnosti jsou hlavními pilíři otevřené vědy:

– otevřený přístup k odborným článkům a dalším publikacím (Open Access),

– otevřená data získaná během výzkumu, která mohou zájemci dále zpracovávat a využívat (Open Data).

K dalším nástrojům patří:

– otevřené zdrojové kódy softwaru (Open Source),

– využívání veřejných licencí k autorským dílům (např. Creative Commons),

– otevřené vzdělávací materiály (Open Educational Resources),

– zapojení veřejnosti do výzkumu prostřednictvím občanské vědy (Citizen Science),

– otevřené recenzní řízení (Open Peer Review), při němž je známa identita recenzentů, jejich posudky jsou zveřejňovány a může se do něj zapojit i širší vědecká komunita,

– otevřené laboratorní deníky (Open Notebooks).

Použitelnost některých těchto nástrojů pochopitelně závisí na konkrétním projektu či vědním oboru. Například občanská věda bude zřejmě užitečnější pro terénní botaniky než pro rostlinné biology zabývající se genomikou. Ti by naopak mohli více ocenit otevřený software, třeba pro analýzu sekvenačních dat.

Jaké jsou hlavní přínosy otevřené vědy?

– Snazší dostupnost nových poznatků, větší rychlost a efektivita jejich šíření,

– zrychlení a zlevnění výzkumu,

– podpora spolupráce mezi vědeckými týmy,

– možnost opakovaně využít získaná data v dalších výzkumech,

– lepší reprodukovatelnost, transparentnost a důvěryhodnost výzkumu,

– zviditelnění autorů a institucí díky vyšší citovanosti publikací,

– zapojení dalších aktérů do vědeckých projektů (veřejnost, komerční firmy),

– větší společenský a ekonomický dopad výzkumu,

– rychlejší přenos poznatků do praxe.